Proč chtějí Piráti legalizovat konopí?

  • Chceme všem dospělým, bezúhonným občanům umožnit vypěstovat si konopí pro svou potřebu.
  • Chceme omezit negativní dopady rizikového užívání konopí efektivní prevencí a Harm reduction přístupem.
  • Chceme maximálně omezit černý trh s konopím a tím předejít přístupu dospívajících a mladistvých ke konopí.
  • Chceme, aby stát využil potenciál daňových výnosů ze zdaněného legálního konopí.

KONTEXT

Ze současného vývoje situace za oceánem i doma v Evropě je jasné, že dochází ke změně přístupu států k problematice psychoaktivního konopí. Vhodnost opuštění restrikcí navíc potvrzují i vědecké důkazy, není tedy divu, že se čím dál více zemí uchyluje k aktualizaci politik týkajících se nakládání s touto rostlinou. Vyvážená politika, která by stavěla na přísné regulaci dostupnosti na jedné straně a uceleném systému prevence a snižování rizik na straně druhé, slibuje omezení negativních důsledků problémového užívání konopí a zároveň přidání tolik potřebných financí do veřejných rozpočtů. Nizozemí, Uruguay, Amerika, Kanada, Malta či Španělsko – všechny tyto země spojuje právě pokrokové uchopení konopné problematiky. Některé z těchto států se věnují všem aspektům osobního užívání konopí, od pěstování pro osobní potřebu až po konopný trh, jiné postihují pouze konkrétní části – např. konopné společenské kluby. Všechny ale nabízejí mnoho prostoru pro inspiraci a také k poučení se z již nasbíraných dat.

Důvody, proč regulovaně legalizovat, jsou ale samozřejmě širší, než potřeba „následovat globální trend“. V současnosti je již vědecky prokázáno, že užívání psychoaktivního konopí není nebezpečnější a společensky škodlivější než užívání alkoholu; k alkoholu je ale přistupováno mnohem benevolentněji, bez ohledu na jeho vyšší nebezpečnost. Ilegalita konopí, která měla dle původců prohibice chránit zdraví lidí a zvyšovat bezpečnost společnosti, udělala naprostý opak. Lidé kvůli prohibici nepřestali konopí užívat, jsou ale odkázáni na černý trh. Na černém trhu mohou přijít do kontaktu s jinými méně bezpečnými psychoaktivními látkami, mohou si poškodit zdraví pesticidy, těžkými kovy či plísněmi. Co situaci dále zhoršuje, je fakt, že na černém trhu nemůže stát a neziskový sektor efektivně snižovat rizika a pomoct lidem vyhnout se problémovému užívání. Omezení černého trhu povede nepřímo k omezení dostupnosti konopí pro děti a dospívající. Dealer se na občanku neptá, ale prodejce v licencované prodejně bude mít ohlídání věku nakupujících za úkol.

Dalším, v dnešní době neméně důležitým faktorem, který podporuje myšlenku nové regulace psychoaktivního konopí, jsou peníze. Jen snížením výdajů na vymáhání práva v souvislosti s konopím by stát mohl ušetřit přes 600 milionů korun. Na straně daňových výnosů by pak pouhá regulovaná legalizace trhu s konopnými palicemi mohla do veřejných rozpočtů přinést až 1,8 miliardy korun. Kdybychom umožnili i trh s konopnými produkty a české firmy mohly exportovat konopí na potenciálně vznikající trh v Německu, mohly by výnosy být klidně více než dvojnásobné. Souvisejícím tématem je pak vznik nových ekonomických příležitostí, jež můžou zvláště v kontextu nadcházející finanční krize vhodně nastartovat regionální ekonomiky.

Ačkoliv jsou jednoduchá řešení nesmírně lákavá, věděli jsme, že takto zásadní změna se neobejde bez pořádného podložení daty. Proto jsme v roce 2020 dali dohromady tým odborníků (z oborů adiktologie, ekonomie, práva apod.) a pod vedením expertky Venduly Běláčkové jsme vytvořili dopadovou studii zkoumající regulaci psychoaktivního konopí v ČR. Tato studie obsahuje jednak multikriteriální analýzu hodnocení dopadů různých nastavení regulace, jednak analýzu nákladů a výnosů. Dále následuje stanovení variant a analýza jejich dopadů, která se zabývá různými aspekty regulace od regulační infrastruktury, přes distribuční síť a regulaci produktu, až po určení daňové sazby. V rámci dopadové studie byly porovnávány různé regulační rámce (byly vybrány typové příklady: Washington + Colorado, Kanada, Uruguay, Nizozemí, Španělsko) a u těchto byly vyhodnoceny dopady v různých sledovaných oblastech (užívání mezi dospělými/mladistvými, zdravotní náklady, míra účasti na legálním trhu, dopravní nehody, ceny apod.) Na základě tohoto jsme se v rámci dopadové studie snažili namixovat regulaci s prvky z různých systémů tak, aby umožňovaly co nejefektivnější dosažení našich cílů, z nichž některé jsou: maximalizace snižování rizik a prevence problémového užívání, omezení přístupu dětem a mladistvým, redukce organizovaného zločinu, zvýšení příjmu státního rozpočtu, vytvoření prostoru pro podnikatelské subjekty (podpora drobného podnikání).